Bydlení Vršovická

Abstract

Chci ukázat, že i věžáky se mohou chovat přátelsky v blokovém městě. Zkoumám, kolik různých typologií zvládne jeden dům, který skládám do hustých struktur definujících, ale i prolínajících hranice vysokého a nízkého, vnitřního a vnějšího, vlastního a společného, světlého a tmavého, rušného a klidného. Inverzí k zastavěným plochám jsou rajské dvory, odkud stromy sahající k oknům třetího patra vrhají děravý stín na protikladný dvůr za plotem. Bydlíme v domácnostech, které jsou pestré a různorodé. Využívám potenciál pokoje jako odděleného soukromého prostoru, kde mohu a nemusím jen spát. Společně se setkáme v kuchyni.

I want to show that even high rise buildings can be friendly in a block city. I investigate how many different typologies can be handled by one house, which I assemble into dense structures defining, but also interweaving, the boundaries of high and low, internal and external, owned and shared, light and dark, busy and calm. An inversion to the built-up areas are the gardens in courtyards, from where trees reaching to the third floor windows cast a gaping shadow on the opposite courtyard beyond the fence. We live in households that are diverse. I use the potential of the room as a separate private space where I may or may not just sleep. We will meet together in the kitchen.