Variabilita pletysmografické křivky v závislosti na dechovém cyklu

Abstract

Pulzní oxymetrie je neinvazivní optická diagnostická metoda, která se standardně využívá v klinické praxi. Pomocí pulzního oxymetru získáváme pletysmografickou křivku. Cílem této práce je zjistit variabilitu pletysmografické křivky v závislosti na dechovém cyklu. V rámci práce byl navržen experiment, který umožnil získání simultánního záznamu pletysmografické křivky pro její následnou analýzu. Bylo zjištěno, že dechový cyklus svojí frekvencí ovlivňuje pletysmografickou křivku, která v závislosti na dechové frekvenci mění svůj tvar. V reakci na to byly navrženy dvě metody pro získání konkrétní dechové frekvence z pletysmografické křivky, z nichž se obě ukázaly jako účinné. Dále byly navrženy dvě metody pro získání dechového objemu z pletysmografické křivky, z nichž se jedna ukázala jako neúčinná. Pro detekci apnoické pauzy byly také navrženy dvě metody, přičemž první metoda není příliš vhodná pro použití v klinické praxi. Druhá metoda však dokázala detekovat apnoi z pletysmografické křivky v porovnání se standardními metodami velmi rychle.

Pulse oximetry is a non-invasive optical diagnostic method that is standardly used in clinical practice. Using a pulse oximeter, we obtain a plethysmography curve. This work is to determine the variability of plethysmography curves depending on the breath cycle. An experiment was designed within the work, which allows to obtain a simultaneous recording of a plethysmography curve for its subsequent analysis. It was found that the respiratory cycle with its frequency affects the plethysmography curve, which changes its shape depending on the respiratory rate. In response, two methods have been proposed to obtain a specific respiratory rate from a plethysmography curve, both of which have been shown to be effective. Furthermore, two methods were proposed to obtain tidal volume from plethysmography curves, one of which proved ineffective. Two methods have also been proposed for the detection of apnea break, the first method not being very suitable for use in clinical practice. However, the second method was able to detect apnea from plethysmography curves very quickly compared to standard methods.