ČVUT DSpace
  • Prohledat DSpace
  • English
  • Přihlásit se
  • English
  • English
Zobrazit záznam 
  •   ČVUT DSpace
  • České vysoké učení technické v Praze
  • Publikační činnost ČVUT
  • Zobrazit záznam
  • České vysoké učení technické v Praze
  • Publikační činnost ČVUT
  • Zobrazit záznam
JavaScript is disabled for your browser. Some features of this site may not work without it.

Vlastnosti uměle generovaných srážek využívaných pro studium eroze půdy

Typ dokumentu
článek v časopise
journal article
Peer-reviewed
publishedVersion
Autor
Neumann M.
Zumr D.
Kavka P.
Laburda T.
Johannsen L.L.
Zambon N.
Dostál T.
Strauss P.
Klik A.



Práva
openAccess
Metadata
Zobrazit celý záznam
Abstrakt
Vodní eroze půdy se běžně studuje v laboratořích, experimenty bývají založeny na uměle generovaných srážkách s využitím dešťových simulátorů. Typicky je vyhodnocován vliv různých faktorů, jako jsou intenzita nebo úhrn srážky, nebo sklon a délka erozní plochy na erozi. Vzhledem k tomu, že eroze je iniciována dešťovou srážkou, je pro přenositelnost výsledků z laboratoře do krajiny zásadní, aby se simulovaná srážka co nejvíce blížila charakteristikám přírodních srážek. Intenzita deště se kontroluje poměrně snadno, ale klíčový dopad na erozní procesy má kinetická energie deště. Cílem tohoto příspěvku je komplexní vyhodnocení charakteristik simulovaného deště a porovnání jeho kinetické energie s energií přírodních srážek. Součástí výsledků je i porovnání několika běžně využívaných disdrometrů a diskuze využitelnosti disdrometrů pro charakterizaci simulovaných srážek. Experiment byl proveden na laboratorním dešťovém simulátoru Fakulty stavební, ČVUT v Praze. Kinetická energie deště o různých intenzitách byla monitorována pomocí disdrometrů LPM (Thies Clima), Parsivel (OTT) a PWS 100 (Campbell Sci.), za referenční údaj intenzity srážky byla povážována data z překlopného srážkoměru MR3 (Meteoservis). Intenzitu deště měří všechny testované disdrometry uspokojivě. Přístroje naměřily 106 % (LPM), 79 % (Parsivel) a 116 % (PWS100) hodnoty naměřené pomocí překlopného srážkoměru. V případě měření kinetické energie nebyla nastavena žádná referenční hodnota, ale přístroje byly porovnávány mezi sebou. LPM oproti ostatním dvěma přístrojům měří výrazně nižší kinetickou energii, jím naměřené hodnoty odpovídají v průměru 83% hodnot naměřených Parsivelem, respektive 59% hodnot naměřených PWS100. Nejvyšší hodnoty kinetické energie měřil PWS100. Klíčovým závěrem je, že přívalová srážka simulovaná laboratorním dešťovým simulatorem má znatelně nižší kinetickou energii než přírodní srážky o shodných intenzitách.
URI
http://hdl.handle.net/10467/86053
Zobrazit/otevřít
PUBLISHED ## OPEN (259.3Kb)
Kolekce
  • Publikační činnost ČVUT [1459]

České vysoké učení technické v Praze copyright © 2016 

DSpace software copyright © 2002-2016  Duraspace

Kontaktujte nás | Vyjádření názoru
Theme by 
@mire NV
 

 

Užitečné odkazy

ČVUT v PrazeÚstřední knihovna ČVUTO digitální knihovně ČVUTInformační zdrojePodpora studiaPodpora publikování

Procházet

Vše v DSpaceKomunity a kolekceDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slovaTato kolekceDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slova

Můj účet

Přihlásit se

České vysoké učení technické v Praze copyright © 2016 

DSpace software copyright © 2002-2016  Duraspace

Kontaktujte nás | Vyjádření názoru
Theme by 
@mire NV