Ekonomické mezníky elektrotechniky a informatiky v letech 1945–1989: Slušovice – „sluneční město“ ve výkladní skříni socialismu i ve výpočetní technice

Abstract

Příspěvek upozorňuje na řadu otázek, které dnes vyvstávají v souvislosti s elektrickými systémy, výpočetní technikou, kybernetikou, informatikou a umělou inteligencí. Jejich využívání přináší mnoho pozitiv (informatika vstupuje do všech oborů a volného času lidí, utváří jejich životy a naplňuje jejich potřeby), na druhou stranu je spojeno i s řadou negativních jevů (atomizace společnosti vede ke snížení v mezilidských kontaktech je přímá mezilidská komunikace nahrazována vazbami na inteligentní stroje a umělou inteligenci). Tyto skutečnosti jsou v současnosti společností výrazně vnímány, a proto je nutné je historicky zaznamenávat a analyzovat. V této souvislosti je třeba se zaměřit na počátky oboru výpočetní technika a informatika v Československu po roce 1945, které jsou spjaty s osobností profesora Antonína Svobody, až do jeho emigrace do USA (1964). Neméně důležité je zachytit vývoj v následujícím období. V 70. a 80. letech 20. století se uvedené problematice v Československu věnovalo několik teoretických pracovišť (Výzkumný ústav matematických strojů, příslušné katedry technických vysokých škol v Praze, Brně a Bratislavě), dané oblasti pracovalo i několik výrobních institucí (např. národní podniky Aritma, ZPA, Zbrojovka, Kancelářské stroje atd.). Výrobou počítačů se kromě zmíněných institucí začalo zabývat i Jednotné zemědělské družstvo/Agrokombinát Slušovice (Jednotné zemědělské družstvo Slušovice). Oproti původním předpokladům neúspěchu získala tato společnost v Československu určitou prioritu a výhradní postavení ve zmíněném oboru. Poslední část textu tedy analyzuje příčiny relativní úspěšnosti této společnosti v dané oblasti a charakterizuje její postavení v rámci celkového rozvoje elektrotechniky, výpočetní techniky a IT oborů v Československu.