Fenomenologické studie kvantové chromodynamiky za vysokých energií

Abstract

Kvantová chromodynamika (QCD) je polní teorie, která řídí naše současné chá- pání silných interakcí, jež hrají zásadní roli v říši atomových jader. Tato teorie nám dává sadu pravidel a nástrojů, které nám umožňují spočítat předpovědi pro jednotlivé interakce silně nabitých částic. Avšak pro porozumění a správné před- povědi chování objektů tak komplexních, jakými jsou například nukleony, je ne- zbytné sestavit a použít zjednodušující modely. Dipólový model spolu s dopro- vázející Balitsky-Kovchegovovou evoluční rovnicí nám umožňuje extrahovat z fun- damentálních vlastností kvantové chromo- dynamiky informace o gluonové struktuře protonů. V této práci jsem použil dipólový model pro přepovězení tvaru protonových gluonových distribucí, jejich závislosti na hybnosti, příčném profilu a míře narušení vlivem komplexních jevů odehrávajících se uvnitř atomových jader. Tyto znalosti jsem použil k výpočtům předpovědí pro procesy, které mohou být použity k do- kázání existence dlouho hledaných vlivů gluonové rekombinace na vlnovou funkci hadronů.

Quantum chromodynamics (QCD) is a field theory that governs our current understanding of the strong interaction which plays a decisive role in the realm of atomic nuclei. This theory comes along with a set of rules and tools that enable us to compute predictions for interactions of strongly charged particles. However, to understand and predict the behavior of an object as complex as a nucleon, we need to simplify the theory using well-controlled approximations and supplement it with models of those aspects we do not know how to implement. I have studied various models that simplify QCD-based systems and allows us to extract information about the properties and behavior of hadrons in collider experiments.