Přepravní optimalizace velikosti pásem ve vícestupňové obsluze území

Abstract

Disertační práce se zabývá koncepcemi vícestupňové obsluhy území ve veřejné dopravě se zaměřením na pásmovou obsluhu v monocentrických sítích. Cílem práce je navrhnout model optimalizace pásmového jízdního řádu na základě přepravních a provozně ekonomických kritérií. Nejprve jsou v práci shrnuty běžné formy vícestupňové obsluhy území a jejich přepravní a provozně-ekonomické charakteristiky, stejně jako jejich vliv na čerpání kapacity dráhy. Poté jsou shrnuty nejdůležitější aspekty, které vstupují do rozhodování o poloze pásmových stanic, tedy hranic mezi jednotlivými aglomeračními pásmy. V následném rozboru současného stavu poznání jsou analyzovány práce zaměřující se na optimalizace jízdních řádů a provozu z přepravního a provozně ekonomického hlediska. Dále by prověřen současný stav v oblasti metod a přístupů k volbě pásmových stanic. Následně je představen samotný návrh optimalizačního modelu a způsobu jeho použití. Součástí představení modelu je jeho testování, navržený model byl úspěšně otestován na čtyřech reálných železničních tratích v ČR. V závěru je následně formulováno možné směřování dalšího návazného výzkumu souvisejícího s řešenou problematikou.This dissertation addresses hierarchically segmented passenger transport Concepts in public transport, with a particular focus on zone-oriented service within monocentric networks. The primary objective of this thesis is to develop a model for the optimization of zone-oriented timetables based on transport-related and operational-economic criteria. Initially, the dissertation provides a comprehensive summary of the prevalent forms of multi-level passenger service in public transport, analysing their transportation and operational-economic characteristics, as well as their implications for railway capacity utilization. Subswquently, the study identifies and examines the key determinants influencing the positioning of zone boundary stations, which delineate the borders between adjacent agglomeration zones. The thes then conducts a rigorous analysis of the current state of research, focusing on studies that explore the optimization of timetables and operational processes from transportation and operational-economic perspectives. Additionally, it scrutinizes contemporary methods and approaches for determining the location of zone boundary stations. Following the theoretical groundwork, the dissertation introduces the proposed optimization model, detailing its formulation and practical application. As part of the validation process, the model was tested on four real-world railway lines in the Czech Republic, yielding succesful outcomes. Finally, the study concludes by articulating potential directions for future research that could further address the challenges and extend the contributions presented in this work.