Svalová síla klíčových svalových skupin jako prediktivní faktor funkce kolenního kloubu

Abstract

Cílem diplomové práce je přiblížit fyzioterapeutické veřejnosti vyšetření pomocí jednoduchého ručního tahového dynamometru a určit nakolik toto měření koreluje s klinickým stavem daného jedince. V části Přehled současného stavu je zpracován ucelený pohled na problematiku svalové síly, její propojení s funkcí lidského organismu a vysvětlení důležitosti jejího využití v každodenním životě. Dále se tato část věnuje objektivnímu měření svalové síly a psychometrickým vlastnostem této metody. Poté je v této teoretické části porovnán rozdíl přístrojového a manuálního měření svalové síly, respektive srovnán rozdíl při měření izometrickou a izokinetickou dynamometrií. Na závěr Přehledu současného stavu je teoreticky rozebrán funkční dotazník KOOS využitý v práci. V metodické části je nastíněn protokol a postup měření, spolu s odůvodněním vybraných proměnných faktorů, jako je zvolený úhel v kolenním kloubu, vybrané jednotky či pozice pacienta při vyšetření. Výsledková část diplomové práce je zpracována statistickou analýzou získaných dat z měření dvěma typy dynamometrů. Klinická relevance dynamometrů je poté ověřena pomocí výsledného skóre z objektivních kritérií a srovnána s výsledkem dotazníku KOOS. Diskuze je věnována shrnutí provedené vědecké práce. Dochází k reflektování získaných výsledků, vyložení významu dosažených dat a představení jejich širšího kontextu. Na závěr jsou zhodnoceny shody, popř. neshody s předchozími studiemi, rozbor možných příčin rozdílů a navržení dalšího výzkumu k vyjasnění nejasností.The aim of this thesis is to present to the physiotherapeutic public the examination using a simple hand-held tensile dynamometer and to determine to what extent this measurement correlates with the clinical condition of the individual. In the overview of the current state of the art, a comprehensive view of the issue of muscle strength, its connection with the function of the human body and an explanation of the importance of its use in everyday life is presented. Furthermore, in this section I discuss the objective measurement of muscle strength and the psychometric properties of this method. Then, in this theoretical part, the difference between instrumental and manual measurement of muscle strength is compared, respectively, the difference in measurement by isometric and isokinetic dynamometry. At the end of the review of the state of the art, the KOOS functional questionnaire used in this thesis is theoretically discussed. In the methodological section, the protocol and measurement procedure are outlined, together with the rationale for the selected variable factors such as the chosen knee joint angle, the selected units or the patient's position during the examination. The results part of the thesis is prepared by statistical analysis of the data obtained from measurements with two types of dynamometers. The clinical relevance of the dynamometers is then verified using the final score from the objective criteria and compared with the result of the KOOS questionnaire. The discussion is devoted to a summary of the scientific work carried out. The results obtained are reflected upon, the significance of the data obtained is laid out and the broader context of the data is presented. Finally, the agreements or disagreements with previous studies are assessed, possible reasons for the differences are analysed and further research is proposed to clarify the uncertainties.