Vliv metody senzomotorické stimulace v přípravě basketbalistů v kategorii mladšího žactva

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na odhalení poruch postury u basketbalistů v kategorii mladšího žactva a na jejich nápravu především za pomoci metody senzomotorické stimulace. V teoretické části jsou objasněna zranění, která mají při basketbalu nejvyšší incidenci, a je zde popsána zvolená skupina z anatomického, psychologického i fyzikálního hlediska. Dále jsou zde popsány zvolené vyšetřovací metody a využívané terapeutické postupy a metoda senzomotorické stimulace. Speciální část porovnává 2 skupiny probandů a obsahuje shrnutí provedených vyšetření u všech probandů. Tato vyšetření odhalila nízkou úroveň stabilizačních funkcí, a na základě toho byl navržen krátkodobý i dlouhodobý rehabilitační plán a terapie. Ve výsledcích jsou srovnávány vstupní a výstupní naměřené hodnoty v podobě přehledných grafů, které ukazují, že u aktivně cvičící skupiny se oproti kontrolní skupině zlepšil celkový průměrný stav o přibližně 28 %. Diskuze se zabývá danou problematikou v aktuálním čase a srovnáním s dalšími pracemi. Závěr se nakonec věnuje vyhodnocení naplnění na počátku vytyčených cílů.The bachelor's thesis focuses on the detection of posture disorders in basketball players in the category of younger students and their correction, especially with the help of the method of sensorimotor stimulation. The theoretical part clarifies the injuries that have the highest incidence in basketball and describes the selected group from an anatomical, psychological and physical point of view. Furthermore, the selected examination methods and the used therapeutic method are described here. The practical part compares 2 groups of probands and contains a summary of examinations performed on all probands. These examinations revealed a low level of stabilizing functions, and based on this, a short-term and long-term rehabilitation plan and therapy were designed. The results compare the input and output measured values in the form of clear graphs, which show that in the active training group the overall average condition improved by approximately 28 % compared to the control group. The discussion deals with the presented issue in the current time and compares this thesis with other works. Finally, the conclusion is devoted to the evaluation of the fulfillment of the goals set at the beginning.