Detekce singletového kyslíku pomocí 9,10-antracendiyl-bis(methylen)dimalonové kyseliny

Abstract

Teoretická část této práce shrnuje poznatky o singletovém kyslíku a jeho detekci. Dále popisuje mechanismy zhášení singletového kyslíku a jeho dva významné zhášeče, β–karoten a azid sodný. Část je také věnována fotosenzibilizátorům, radiosenzibilizátorům a fotodynamické terapii, jakožto významné aplikaci singletového kyslíku. Experimentální část se věnuje studiu vlastností sondy ABDA, vlivu koncentrace a pH na její absorpční a emisní spektra, stejně jako vlivu rentgenového a viditelného záření. Dále jsou studovány systémy obsahující fotosenzibilizátor, sondu ABDA a zhášeče azid sodný, nebo β–karoten, v různých koncentracích. Jako fotosenzibilizátor jsou použity bengálská červeň a akridinová oranž. Na základě chemické aktinometrie a úbytku sondy ABDA během ozařování je vypočítáno teoretické množství vyprodukovaného singletového kyslíku.The theoretical part of this work summarizes knowledge about singlet oxygen and its detection. It describes the quenching mechanisms of singlet oxygen and presents its two prominent quenchers, β–carotene and sodium azide. A section is also devoted to photosensitizers, radiosensitizers, and photodynamic therapy, as an important application of singlet oxygen. The experimental part presents the study of the properties of the ABDA probe, the influence of concentration and pH on its absorption and emission spectra, and the influence of X-ray and visible radiation on it. Systems containing photosensitizer, the probe ABDA, and the quencher sodium azide, or β–carotene, are also being studied. The photosensitizers rose bengal and acridine orange are used. Based on chemical actinometry and the loss of the ABDA probe during irradiation, the theoretical amount of produced singlet oxygen is calculated.