Vliv únavy na výkonnost pilota

Abstract

Disertační práce je zaměřena na studium vlivu únavy na výkonnost pilota. Aktuální stav sledování únavy v letectví je založen zejména na sběěru subjektivních dat po letu, tj. primárně prostřednictvím dotazníkových šetření. Experimentálně se objevují snahy o kvantifikaci únavy s využitím fyziologických měření, t. s využitím monitorace psychofyziologické kondice pilota. V tomto směru je však vše stále v experimentální rovině a měření se orientují pouze na kratší experimenty. Z tohoto důvodu je v práci představen koncept 24 hodinových měření s cílem vytvoření proměnlivé hladiny únavy s ohledem na dobu bdělosti subjektu a s ohledem na denní dobu. V průběhu experimentu jsou prováděny simulované lety, v nichž jsou měřeny biosignály s primárním zaměřením na mozkovou a srdeční aktivitu subjektu a dále jsou sbírána letová data. V časových prostorech mezi jednotlivými lety jsou pak provedeny výkonnostní texty a dále sběr subjektivních dat. Projekt disertační práce měl ambici vytvořit komplexní experiment s cílem studia vlivu únavy na výkonnost pilota. Výsledky naznačují, že využití fyziologických signálů může reflektovat hladinu únavy a současně, že trend poklesu výkonnosti pozorovaný na základě výkonnostních testů odpovídá trendu vycházejícímu z fyziologických měření. Takováto studie by mohla přispět ke snahám o objektivizaci únavy a mohla by posloužit jako podklad při snahách o zvyšování bezpečnosti letecké dopravy v kontextu managementu únavy.

The thesis is focused on the study of the influence of fatigue on pilot performance. The current state of fatigue monitoring in aviation is mainly based on the collection of subjective data after flight, i.e. primarily through questionnare surveys. Experimentally, there are attempts to quantify fatigue using psychological measurements, i.e. using monitoring of the pilot´s psychological condition. However, everything is still on an experimental level in this respect and measurements are oriented only to shorter experiments. For this reason, the concept of 24-hour measurements is introduced in this thesis in order to induce variable fatigue levels with respect to the subject´s wakefulness time and with respect to the time of day. During the experiment, simulated flights are performed in which biosignals are measured with a primary focus on the subject´s brain and heart activity, and flight data are also collected. Performance tests are then performed in the time gaps between flights, as well as the collection of subjective data. The thesis project had the ambition to create a comprehensive experiment to study the effect of fatigue on pilot performance. The results suggest that the use of physiological signals can reflext the level of fatigue and, at the same time, that the trend of performance decline observed from the performance tests is consistent with that based on physiological measurements. Such a study could contribute to efforts to objectify fatigue and could serve as a basis for efforts to improve air transport safety in the context of fatigue management.