Určení delaminační pevnosti lidské aorty

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá delaminační pevností lidské aorty. V práci jsou nejdříve shrnuty znalosti o delaminaci tepenné stěny a její klinický význam. V práci jsou také shrnuty experimenty, které zkoumají delaminační vlastnosti. Pro náš případ jsme si zvolili peelingový experiment, který je následně více popsán a jehož výsledky jsou dále prezentovány a použity pro diskusi a porovnání s daty z literatury. Celkově bylo provedeno vyhodnocení pro 831 vzorků od 44 dárců ve věkovém rozmezí od 28 do 86 let. Ukazuje se, že delaminační pevnost závisí nejen na orientaci a lokaci vzorku, ale také na věku. Výsledky naznačují, že by mohla existovat závislost pro různé rychlosti zatěžování, ale pouze pro hrudní descendentní část. Statistická analýza prokázala, že do zkušebního souboru byly zahrnuty takové vzorky, u níž není pozorován vliv délky posmrtného intervalu, a tedy naše pozorování není ovlivněné posmrtným rozkladem.

This diploma thesis deals with the delamination strength of the human aorta. Firstly the thesis summarizes the knowledge of delamination of the arterial wall and the clinical significance. This thesis also summarizes experiments that deal with delamination properties. For our purpose, we chose a peeling test, which is described in more detail. Experimental results are presented and used for discussion and comparison with data from the literature. A total of 831 samples from 44 donors in the age range of 28 to 86 years were evaluated. It turns out that the delamination strength depends not only on the sample's orientation and location but also on age. Results suggest that there could be a dependence of different loading rates, but only for the thoracic descending part. Statistical analysis showed that samples that were included in the test set were selected as which the effect of the length of the postmortem interval is not observed and it means our observation is not affected by postmortem decomposition.