Kvantifikace zdrojů erozního sedimentu v povodí Výrovky

Abstract

Diplomová práce „Kvantifikace zdrojů erozního sedimentu v povodí Výrovky“ je zaměřena na problematiku vodní eroze v povodí řeky Výrovky. Ta pramení v okresu Kutná hora nedaleko obce Kochánov a vyhodnocovat ji budeme až po uzávěrový profil Plaňany. V první části práce se zabýváme sběrem a analýzou dat a podkladů. Následně pomocí empirického modelu WaTEM/SEDEM namodelujeme produkci, transport a depozici v celém povodí. Území budeme vyhodnocovat jako celek, dále jako jednotlivá subpovodí IV.řádu a také vytipujeme kritická místa toku. V práci bylo zjištěno, že na povodí Výrovky je tvořeno z velké části 64,7 % ornou půdou, naopak lesní porost, křoviny a travní porost pouhých 25,3 %. Díky tomu na území dochází k velké ztrátě půdy, i depozici. Výsledný vstup do vodních toků je 20 033 tun za rok. Na základě zjištěných výsledků se v poslední části zaměřujeme na ověření a porovnání vytipovaných kritických míst s historickými leteckými snímky. Následně navrhneme scénáře možností ochrany ohrožených území, které doložíme výpočty a zhodnotíme efekt opatření.

The diploma thesis "Quantification of erosion sediment sources in the Výrovka watershed" is focused on the issue of water erosion in the watershed of the Výrovka river. The river springs in the district of Kutná Hora near the village of Kochánov and we will evaluate it up to its pour point in Plaňany. In the first part of thesis, we deal with the collection and analysis of data and documents. Next, by menas of the empirical WaTEM / SEDEM model, we model production, transport and deposition in the entire river basin. We will evaluate the area as a whole, as well as subsequently its individual fourth-order sub-basins. We will also identify critical points of the stream. It was found that 64,7% of the Výrovka watershed consists of arable land, whereas forest, shrubs and grassland represent only 25,3%. As a result, there is a large loss of land in the area, as well as deposition. The final entry into rivers is 20 033 tons per year. Based on the results, in the last part we focus on the verification of selected critical places and their comparison with historical aerial photographs. Next, we will suggest various scenarios for the protection of endangered areas, which we will prove by calculations and subsequently we evaluate the effect of the measures.