Analýza rohovkového anterior - posterior poměru pomocí optické koherentní tomografie

Abstract

V teoretické části bakalářské práce jsou popsány vlastnosti rohovky, její parametry a AP poměr, kdy a proč neplatí. Dále jsou popsány jednotlivé principy měření parametrů rohovky a kalkulace nitrooční čočky pomocí metod zohledňujících zadní plochu rohovky. V experimentální části je zjišťována platnost konvenčně uznávané hodnoty AP poměru, míra diference s ostatními schematickými modely oka, korelace s biometrickými daty a vliv Net power na hypotetickou kalkulaci sférické nitrooční čočky. Zjištěná průměrná hodnota AP poměru byla 1,17?0,02. Nejmenší míra diference byla s modelem od Navarra s odchylkou 0,021?0,016. Tento poměr slabě koreloval s WTW. Předpoklad rozdílnosti hypotetické kalkulace nitrooční čočky pomocí průměrné keratometrie (vzorec SRK/T2) a Net power (OCT-based IOL formula) byl vyvrácen.

The theoretical part of this bachelor thesis describes properties of the cornea, corneal parameters and AP ratio, when and why it applies. Furthemore, the individual principles of measuring corneal parameters and the calculation of intraocular lenses using the methods which take account of corneal back surface are described. In the experimental part, the validity of the conventionally recognized value of the AP ratio is examined and compared with other schematic eyes. Additionally, the correlation with biometric data and the influence of Net power on the hypothetical calculation of the spherical intraocular lens are determined. The mean AP ratio was 1.17?0.02. The smallest deviation (0,021?0,016) was from Navarro schematic eye. AP ratio weakly correlated with WTW. The presumption of difference between hypothetical calculation of the intraocular lens using average keratometry (SRK/T2 formula) and Net power (OCT-based IOL formula) was refuted.