Protipovodňová opatření v intravilánech historických měst

Abstract

Disertační práce mapuje situaci v oblasti plánování a realizace strukturálních protipovodňových opatření v historických městech České republiky. Tato opatření ovlivňují rozsáhlá území s velkým množstvím různorodých uživatelů, kteří sledují rozdílné zájmy. To vyžaduje obtížné interdisciplinární vyjednávání a inovativní postupy. Cílem práce není hodnocení protipovodňových opatření samotných. Práce se nezabývá technickými, technologickými ani estetickými hledisky. Jde o sondu do komunikace během procesu plánování a realizace a subjektivního vnímání situace jednotlivými zúčastněnými stranami. Práce se zaměřuje na opatření realizovaná v zastavěném území historických měst, kde do hry vstupují vlivy památkové péče, urbanismu města, názory veřejnosti ad. Mapuje situaci z pohledu obce a památkové péče nikoli z pohledu projektanta. Oborový přesah mezi vodním hospodářstvím, urbanismem, památkovou péčí a sociálními vědami by měl poskytnout inovativní pohled na zkoumanou problematiku. V první části se práce soustředí na úvod do problematiky povodní a popis výchozích podmínek, které ovlivňují plánování a realizaci opatření, jako je právní rámec, financování a dělení jednotlivých opatření. Druhá část popisuje samotný výzkum, který proběhl v několika českých městech, kde se protipovodňová opatření realizovala. Práce přináší kvalitativní analýzu rozhovorů s lidmi, kteří měli projekt povodňové ochrany v daném městě na starosti. Detailně je popsána situace ve třech případových studiích ve městě Choceň, Český Krumlov a Terezín. Rozhovory poskytly poměrně ucelený obraz průběhu akce a problémů, které se při něm mohou vyskytnout. Výsledkem jsou následující praktická doporučení pro eliminaci komplikací a zlepšení výsledků: vytvoření ucelených metodických postupů pro obce, pracovníky památkové péče ad.; vytvoření platformy pro sdílení zkušeností; včasné zahájení diskuse zájmových stran; vytvořit interdisciplinární projekční týmy; možnost podpory nezávislými experty; využití služeb profesionálů v oblasti participace, facilitace a mediace

The dissertation thesis maps the situation in the area of planning and implementation of structural flood measures in the historical towns of the Czech Republic. These measures affect large areas with a large number of different users who pursue different interests. This requires difficult interdisciplinary negotiations and innovative practices. The aim of this work is not to evaluate the flood control measures themselves. The thesis does not deal with technical, technological or aesthetic aspects. It is an insight into communication during the process of planning and implementation and subjective perception of the situation of its participants. The thesis focuses on measures implemented in historical towns, where the effects of monument care, urban planning, public opinion, etc. are put into play. It maps the situation from the point of view of the local government and monument care. The sectoral overlap between water management, urban planning, monument preservation and social scientists should address an innovative view of the issue. In the first part, the work focuses on the introduction of flood issues and a description of the starting conditions that affect the planning and implementation of measures such as the legal framework, financing and division of individual measures. The second part describes the research itself, which took place in several Czech towns, where flood protection was implemented. The work brings an analysis of interviews with people who were in charge of the project of flood protection in the city. The situation in the three case studies in the town of Choceň, Český Krumlov and Terezín is described in detail. The interviews provided a fairly comprehensive picture of the course of the event and the problems it might encounter. The result is the following practical recommendations for elimination of complications and improvement of results: creation of comprehensive methodological procedures for municipalities, monument care, etc.; creating a platform for sharing experiences; early start of stakeholder dialogue; create interdisciplinary design teams; support by independent experts; use of services of professionals in the field of participation, facilitation and mediation.