Studie korelací v souborech empirických dopravních dat

Abstract

Dvousmyčkové detektory umístěné na Pražském okruhu nám poskytly dostatek dat pro studii korelací. Abychom se vyhnuli nehomogenitě, dopravní data jsme rozdělili do dvou kategorií: volného proudění a kondenzované fáze. Tento přístup se jeví výhodným zejména při analýze rozdělení čistých časových rozestupů, jelikož byly pozorovány značně odlišné výsledky pro celý datový soubor a pro data získané po separaci fází. Pozornost jsme ovšem zaměřili zejména na studii korelačních koeficientů. Konkrétní studované varianty zahrnují rychlostní korelační koeficient, korelační koeficienty mezi rychlostí a čistým časovým rozestupem, resp. čistými časovými rozestupy po sobě následujících vozidel. Analogická studie byla provedena také pro nesousední vozidla a dvojice různých typů vozidel. Ve všech korelačních studiích bylo zřetelně rozlišováno mezi dvěma přístupy: klasickým a brownovským, což mimo jiné umožnilo jejich srovnání.

Doubleloop detectors positioned under the expressway R1 (Prague Ring) provided us sufficient amount of data to carry out correlation analysis. To avoid an inhomogeneity of traffic flow the data set was separated into two main categories: free flow and congested traffic. This approach turned out to be well-founded in multiclearance distribution analysis, where considerably different results were obtained for whole data set and for data extracted from separated phases. But we aimed our interest essentialy at studies of correlations coeficients. Specific variants include velocity correlation coeficient, correlation coeficient between velocity and clearance and correlation coeficient between clearances of two successive vehicles. Parallel study was carried out for non-neigbour vehicles and pairs of different types of vehicles. In all correlation studies were carreafully distinguished two approaches: classical (Pearson?s) and brownian, which among other things allowed us to compare both.