Finanční úspěch a psychologické důsledky her Gacha

Abstract

Tato práce zkoumá finanční strukturu a psychologické důsledky gacha her se zaměřením na Genshin Impact a Honkai: Star Rail. Prostřednictvím detailní analýzy monetizačních strategií, jako jsou mikrotransakce, časově omezené bannery a značkové spolupráce, studie poukazuje na to, jak gacha hry udržují dlouhodobou ziskovost a angažovanost hráčů. Identifikuje klíčové psychologické mechanismy, jako je iluze štědrosti, strach z promeškání (FOMO), power creep a očekávání odměny, které všechny přispívají k opakovanému utrácení ve hře. Na základě kvalitativního rozhovoru s psychologem a případové studie hráče s vysokými výdaji výzkum ukazuje, jak mohou gacha mechaniky spouštět chování spojené se závislostí, emoční závislostí a lítostí z nákupu. Ačkoli vývojáři zavedli dílčí etická opatření, jako je zveřejňování šancí na získání odměn nebo upozornění na mírné hraní, tato opatření zůstávají povrchní a nekonzistentní. Práce rovněž hodnotí mezinárodní regulační snahy a poukazuje na rozdíly mezi jednotlivými regiony a obecný nedostatek účinného globálního dohledu. V závěrečné části jsou navržena praktická doporučení jak pro hráče, tak pro vývojáře, která zdůrazňují potřebu větší transparentnosti, lepší kontroly výdajů a zodpovědnějšího herního designu.

This thesis examines the financial structure and psychological consequences of gacha games, with a primary focus on Genshin Impact and Honkai: Star Rail. Through a detailed analysis of monetisation strategies, including microtransactions, time-limited banners, and brand partnerships, the study highlights how gacha games maintain long-term profitability and player engagement. It identifies key psychological mechanisms such as the illusion of generosity, fear of missing out (FOMO), power creep, and reward anticipation, all of which contribute to repeated in-game spending. Drawing on a qualitative interview with a psychologist and a case study of a high-spending player, the research shows how gacha mechanics can trigger behaviours associated with addiction, emotional dependency, and buyers remorse. While developers have introduced minor ethical safeguards like published drop rates and spending reminders, these measures remain superficial and inconsistent. The thesis also reviews international regulatory efforts, pointing out disparities between regions and the general lack of effective global oversight. In the final section, practical recommendations are proposed for both players and developers, emphasising the need for increased transparency, better spending controls, and more responsible game design.