Porovnání radiojódu ve formě roztoku a kapslí z hlediska nákladů a bezpečnosti

Abstract

Cílem práce bylo provést porovnání radioaktivního jódu 131I v kapalné formě, používaného v terapii diferencovaného karcinomu štítné žlázy, s formou radiojódu v kapslích z hlediska nákladů a bezpečnosti. Pro porovnání byla zvolena metoda analýzy nákladové efektivity. Sledovaným efektem v nákladové analýze bylo porovnání radiační zátěže pro aplikující personál při používání jednotlivých forem radiojódu. Pro zpracování analýzy byla data o radiační zátěži personálu čerpána z Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a fakultní nemocnici v Motole. Nákladová analýza byla provedena z perspektivy poskytovatele zdravotní péče a byla doplněna o citlivostní analýzu. Pro ilustraci a kvantifikaci možných nežádoucích událostí spojených s používáním radiojódu byla provedena analýza rizik. Při používání radiojódu ve formě kapslí byl zaznamenám pokles radiační zátěže za cenu vyšších nákladů. Inkrementální poměr přínosů a nákladů byl vypočítán pro osobní dávkové ekvivalenty HP(10) - 783 950 Kč za rok za snížení o 1 mSv ročně a HP(0,07) - 892 592 Kč za rok při snížení o 1 mSv ročně. Dále byl počítán inkrementální poměr přínosů a nákladů pro ekvivalentní dávku na kůži z dat z prstových dozimetrů - HT(pravý prst) - 85 171 Kč a HT(levý prst) 61 040 Kč za snížení o 1 mSv ročně oproti roztoku. Inkrementální poměr přínosů byl vypočítán i pro kontaminaci štítné žlázy, kde by snížení akumulovaného radiojódu o 1 Bq za rok stálo 1250 Kč. V závěru praktické části pak bylo formulováno doporučení pro volbu vhodné lékové formy, které se přiklání k výběru radiojódu ve formě kapslí, protože efekt se za vyšší cenu zdá odpovídající. Práce by měla sloužit jako přehledné porovnání radiojódu ve formě roztoku a kapslí a věřím, že by mohla napomoci při výběru nákladově efektivní formy a optimalizaci radiační ochrany v praxi.

The aim of this work was to compare the radioactive iodine 131I in liquid form used in the therapy of differentiated thyroid cancer with the form of radioiodine in capsules in terms of costs and safety. The cost-effectiveness analysis method was chosen for the comparison. The observed effect in the cost analysis was to compare the radiation load of the personnel in charge of administration in the use of individual forms of radioiodine. For the analysis, the data on the radiation load of the staff were drawn from the Department of Nuclear Medicine and Endocrinology of the 2nd Faculty of Medicine of Charles University and Motol University Hospital. Cost analysis was conducted from the perspective of the health care provider and was supplemented by sensitivity analysis. A risk analysis was performed to illustrate and quantify possible adverse events connected with use of radioiodine. When using radioiodine in capsule form, a decrease in radiation load was noted at the cost of higher costs. The incremental cost-effectiveness ratio was calculated for personal dose equivalents HP(10) - CZK 783,950 per year for a reduction of 1 mSv and HP(0,07) - CZK 892,592 per year for a reduction of 1 mSv per year. It was also calculated for equivalent dose on the skin from data acquired from finger dosimeters - HT(right finger) - 85 171 CZK and HT(left finger) 61 040 CZK for a reduction of 1 mSv per year. The incremental cost-effectiveness ratio was also calculated for thyroid contamination, where a 1 Bq reduction of accumulated radioiodine would cost 1250 CZK per year. At the end of the practical part a recommendation was formulated for the selection of a suitable dosage form, which tilt the selection of radioiodine in the form of capsules, because the effect even at a higher price seems adequate. The work should serve as a clear comparison of radioiodine in form of solution and capsule form and I believe it could help in the selection of cost-effective form and optimization of radiation protection in practice.