Typologie hospice a související problematika

Abstract

V disertační práci je hospic zkoumán z hlediska architektonicko-typologického, společně s pohledem na ostatní související vědní obory, které tuto stavbu a žití v ní přímo či nepřímo ovlivňují a objasňují.Hospic je definován s ohledem na veškeré sociální,technické a funkční vazby,s velkým důrazem na jasně fungující provoz a vzájemnou propojenost jednotlivých částí.Samotná hospicová péče je forma paliativní péče, kterou tvoří souhrn lékařských a ošetřovatelských činností, poskytovaných terminálně nemocným, u kterých byly vyčerpány možnosti kauzální léčby, ale pokračuje léčba symptomatická s cílemminimalizovat bolest. Je zde kladen důraz na celostní vnímání člověka.Práce se dotýká i související problematiky stáří, zmiňuje funkci vícegenerační rodiny, kategorizuje potřeby odcházejících a doprovázejících.Samostatně prezentuje téma eutanazie versus paliativní péče a z toho plynoucí etické otázky.

In this doctoral thesis,hospice is examined from an arcitectoniccally-typological point of view,along with the regard on other related disciplines,which either directly or indirectly influence and clarify living in the building and the building itself.Hospice is defined with a strong emphasis on clear distribution and mutual interconnection of different parts.The hospice care itself has a form of lenitive care,which is created by the set of medical and nursing activities provided to terminally ill patients,for whom all the possibilities of causal treatment were exploited. However,symptomatic curecontinues and its aim is to relieve pain. Strong emphasis is put on regarding a person as one entity.The work also touches related problems of old age:it mentions the function of a more-generation family,categorises the needs of both,the leaving and the coming.It separately presents the topic of euthanasia in contrast to lenitive care and question that rise from this problem.