Porovnání výskytu syndromu vyhoření u učitelů základních a středních škol

Abstract

Problematika syndromu vyhoření v učitelské profesi je v současné době jedním z neřešených a zastíraných témat. Podobně jako otázka smysluplnosti reformy školství je otázkou, zda jsou pedagogové schopni zvládnout nepřiměřené pracovní nároky bez systematické podpory. Tématem závěrečné práce bylo proto porovnat výskyt syndromu vyhoření a jeho faktorů u učitelů základních a středních škol a rovněž tak navrhnout preventivní doporučení pro pedagogy. Výzkumnou hypotézou práce bylo prvotně srovnání výskytu symptomů syndromu u pedagogů na středních školách a na školách základních. Předmětem výzkumu byla kvantitativní analýza syndromu vyhoření v kontextu profesní zátěže učitele. Ze závěrů výzkumu by pak mělo vyplynout, v jaké míře je tento syndrom zastoupen u pedagogů ve sféře primárního školství v porovnání se školstvím sekundárním. Návrhem obsaženým v závěrečné práci je současně možnost konkrétního řešení a doporučení postupů autoregulace pro pedagogy. Větší ambice si práce však činit nemůže. Při prevenci vyhoření je důležitý vlastní postoj člověka k práci v principu. V práci má býtsamozřejmě pociťován smysl, ale práce by neměla být jediným smyslem a záměrem v životě člověka. Ani pro učitele, který musísám sebe před vlastním vyhořením chránit právě proto, aby byl schopen pomáhat efektivně druhým, obzvláště v případě dětí. Předmětem zadané bakalářské práce je proto nejen základní průzkum výskytu tohoto jevu u učitelů středních a základních škol a porovnání jednotlivých faktorů syndromu vyhoření, ale také obecný rozbor zaznamenaných návrhů oslovených pedagogů pro řešení současného stavu školství nacházejícího se v krizi svých forem i obsahů a rovněž tak v úpadku hodnot vzdělávání samotných. Cílem práce bylo porovnat výskyt syndromu vyhoření a jeho faktorů konkrétně u učitelů základních a středních škol a navrhnout bližší preventivní doporučení pro pedagogy. Bylo však značně obtížné určit měřítko stresové reakce učitelů s ohledem na významnou odlišnost aspektů pedagogické práce na základní a na střední škole. Práce byla koncipována jako teoreticko - empirická. V teoretické části byla provedena analýza syndromu vyhoření v kontextu profesnízátěže učitele. V části výzkumné byls využitím MBI: Maslach Burnout Inventory proveden výzkum výskytu tohoto jevu u učitelů středních a základních škol a bylo provedeno porovnání jednotlivých faktorů syndromu vyhoření ve výzkumné kohortě. Základní otázkou výzkumu bylo v této práci pokusit se zodpovědět, zda jsou metodické standardy ve vzdělávacím systému obecně dostatečnou podporou a zárukou kvalitní práce pedagogů a rovněž jejich ochranou před vyčerpáním a profesním vyhořením vzhledem k jejich odlišné pracovní zátěži v různých sférách vzdělávacího systému. Z provedeného výzkumu závěrečné práce vyplynula další otázka, zda by byli učitelé ochotni spolupracovat při tvorbě nově koncipované struktury systému vzdělávání pro ideálně reformní návrat ke smysluplnosti a efektivitě vzdělávání.

The issue of burnout in the teaching profession is currently one from unsolved and obscured themes. Like the question of the meaningfulness of school reform, the question is whether educators are able to cope with disproportionate work demands without systematic support. The topic of the thesis was to compare the incidence of burnout and its factors for primary and secondary school teachers, as well as propose preventive recommendations for teachers. The research hypothesis of the work was primarily a comparison of the occurrence of syndrome symptoms in teachers at secondary schools and at primary schools. The subject of the research was the quantitative analysis of burnout in the context of the teacher's workload. The conclusions of the research should then indicate to what extent this syndrome is represented by teachers in primary education compared to secondary education. At the same time, the proposal contained in the final thesis is a possibility of a concrete solution and recommendations for self-regulation procedures for educators. However, work cannot do more to work. In the prevention of burnout, one's own attitude to working in principle is important. Of course, there is a sense of work to be felt at work, but work should not be the only purpose and purpose in a person's life. Not even for a teacher who has to protect himself before burnout just to be able to help others effectively, especially for children. The subject of this bachelor thesis is therefore not only a basic survey of the occurrence of this phenomenon in secondary and primary school teachers and comparison of individual factors of burnout, but also a general analysis of recorded proposals of addressed teachers to solve the current state of education located in the crisis of its forms and contents as well as in the value of education itself. The aim of the work was to compare the incidence of burnout and its factors specifically in primary and secondary school teachers and to propose more preventive recommendations for teachers. However, it was very difficult to determine the scale of teachers' stress response in view of the significant differences in pedagogical aspects between elementary and secondary school. The thesis was conceived as theoretical - empirical. In the theoretical part, the burnout syndrome was analyzed in the context of the teacher's workload. In the research part, using the MBI: Maslach Burnout Inventory, research was conducted on the occurrence of this phenomenon in secondary school and primary school teachers and a comparison of burnout factors in the research cohort was made. The basic question of the research was to try to answer whether the methodological standards in the education system are generally sufficient support and guarantee the quality of teachers' work as well as their protection against exhaustion and professional burnout due to their different workloads in different spheres of the education system. The research of the final thesis revealed another question whether teachers would be willing to cooperate in the creation of a newly conceived education system structure for an ideal reform return to the meaningfulness and effectiveness of education.