Vliv fyzické kondice pracovníků ZZS na kvalitu péče

Abstract

Abstrakt Činnosti spojené s prací na zdravotnické záchranné službě mohou být fyzicky náročné. Proto jsem se rozhodl pomocí cíleného testu zjistit, zda je rozdíl v kvalitě provádění specifického záchranářského úkonu u skupin trénovaných a netrénovaných jedinců a tím dokázat, že fyzická kondice má vliv na kvalitu poskytované péče. Pro tyto účely bylo zvoleno provádění kompresí hrudníku na resuscitační figuríně. Test trval deset minut a spočíval v provádění nepřerušovaných kompresí hrudníku. Do testu bylo zapojeno celkem dvacet probandů, jedenáct trénovaných a devět netrénovaných. Všichni byli kompetentní pro provádění kompresí hrudníku a tento postup věrně znali. Během testu byla sledována srdeční frekvence probandů za použití sporttesteru, byla hodnocena kvalita prováděných kompresí hrudníku a dále byla sledována doba prvního výskytu desetisekundové sekvence provádění nekvalitních kompresí hrudníku (nazvána kritický čas). Výběr trénovaných dosahoval ve všech třech analyzovaných proměnných lepších výsledků. Procento kvalitně provedených kompresí hrudníku (94,09 vs. 66,78 %, p < 0,0001) dosahovalo vyšších hodnot ve výběru trénovaných. Desetiminutový test byl fyzicky náročnější pro netrénované, což bylo dokázáno měřením srdeční frekvence probandů. Netrénovaní se dostávali do pásma anaerobní aktivity, zatímco trénovaní zůstávali po celou dobu testu v pásmu aerobní aktivity. Vyjádřeno pomocí proměnné % HRmax (78,09 vs. 92,00 %, p < 0,0001). Třetí analyzovaná proměnná kritický čas se objevila dříve u výběru netrénovaných (551,18 vs. 375,44 s, p < 0,0001). Což v důsledku znamená, že trénovaní dokážou lépe čelit negativnímu poklesu koronárního perfuzního tlaku a tím zlepšit šanci na obnovení spontánního oběhu. Fyzická kondice s sebou přináší i další pozitivní vlivy, kterým se část práce také věnuje. Je to jedna z možností, jak dále zvýšit kvalitu poskytované péče. Závěrem bylo navrženo zavedení fyzického testování.

Abstract Activities connected with the work at an emergency medical service can be physically demanding. That is why I have decided to test the difference in the quality of performing a specific emergency act between a group of trained and a group of untrained individuals and use the result to prove that the physical condition influences the quality of the provided care. The act of chest compression on a resuscitation manikin has been chosen for this purpose. The test took ten minutes and consisted of the implementation of uninterrupted chest compression. Twenty persons took part in the test, eleven trained and nine untrained. All of them were competent for performing the chest compression and knew the act very well. During the test their heart rate was checked with the help of a sporttester, the quality of performed chest compression was evaluated and also the time of the first occurrence of the ten-second sequence of poor chest compression (called crucial moment) was observed. The group of the trained reached better results in all the three analyzed categories. The percentage of well-done chest compressions (94,09 vs. 66,78 %, p < 0,0001) was higher in the group of the trained. The ten-minute test was more physically demanding for the untrained, which was proved with measuring the heart rate of the participants. The untrained entered the zone of anaerobic activity while the trained remained in the zone of aerobic activity for all the test time. Expressed in terms of quantity % HRmax (78,09 vs. 92,00 %, p < 0,0001). The third analyzed category crucial moment appeared earlier in the group of untrained (551,18 vs. 375,44 s, p < 0,0001). This means that the trained can better face the negative decline of coronary perfusion pressure and therefore the chance for the return of spontaneous circulation is improving. Physical condition brings other positive effects which are described in this work, too. It is one of the possibilities how to increase the quality of provided care. In conclusion physical testing was suggested.