Stanovení funkce krevních destiček u pacientů užívajících protidestičkovou léčbu kyselinou acetylsalicylovou

Abstract

Úvod: Kyselina acetylsalicylová je pravděpodobně nejstarším a nejužívanějším lékem, který má nepochybný protidestičkový efekt. I přes vysokou účinnost ASA bylo v metaanalysách popsáno, že až 27-28 % pacientů neodpovídá na terapii ASA adekvátním způsobem. Tato nedostatečná odpovídavost na protidestičkovou léčbu ASA je jednou z příčin zhoršení kardiovaskulární morbidity a mortality. Existují laboratorní metody založené na vyšetření indukované agregability krevních destiček, pomocí nichž je možné účinnost této léčby stanovit. Cíl: Zjistit účinnost protidestičkové léčby ASA pomocí optické a imedanční agregometrie (LTA a MEA), dále pomocí základních statistických metod porovnat vyjádření účinku léčby mezi metodami a jednotlivými induktory. Sledovaným souborem bylo 64 pacientů, 43 žen a 21 mužů, vyšetřených v roce 2016, s průměrným věkem 59 let. Výsledky: Ze skupiny vyšetřených pacientů dosáhlo dostatečnou odpovídavost na léčbu ASA 81 % a nedostatečnou 19 %. Impedanční agregometrie (MEA - agregometr Multiplate) se jeví jako citlivější k tomuto typu protidestičkové léčby ve srovnání s optickou agregometrií (LTA - agregometr PAP 8E). V případě MEA bylo 10 z 11 rezistentních pacientů vyhodnocených jako ,,neúčinných" (jeden neměl MEA provedenou) a v případě LTA 7 (AA) a 6 (EPI) z 12 rezistentních. Obě metody i jednotlivé zvolené induktory spolu korelovaly. Nebyl shledán statisticky významný rozdíl mezi podáváním pouze ASA či duální léčbou. Závěr: Laboratorní vyšetření účinnosti ASA u zvoleného souboru pacientů potvrdilo potřebu monitorování vlivu protidestičkové léčby. Obě použité metody jsou vhodné k tomuto účelu. Záleží na laboratoři, jakou metodu zvolí, na jejích možnostech časových i zohlednění nákladnosti vyšetření. Nedílnou součástí je kromě správně provedené analýzy a spolehlivě interpretovaných laboratorních výsledků také spolupráce s klinikou a dodržení doporučených postupů v preanalytické fázi.

Introduction: Acatylasalicylic acid is one the oldest and most used therapy, that has undeniable antiplatelet effect. Even though the effect of ASA is high, there has been written in meta-analyses, that 27-28 % of patients do not answer to this therapy adequately. This insuficient answer to antiplatelet therapy ASA is one of the reasons of cardiovascular morbidity and mortality impairment. There are laboratory methods based on evaluation of induced agregability of platelets, with the help of them it is possible to determine the effect of this therapy. Targets: At first, to find out the effect of antiplatelet therapy ASA with the help of optical and impedance aggregometry (LTA and MEA), further to compare the expression of the ASA effect between methods and single inductors. The monitored group was 64 patients, 43 women and 21 men, examined in 2016, with the average age of 59 years. Results: 81 % patients of the monitored group reached sufficient answer to ASA, 19 % insufficient. Impedance aggregometry (MEA - aggregometer Multiplate) looks like slightly more sensitive to this type of antiplatelet therapy when compared with optical aggregometry (LTA - agregometr PAP 8E). In case of MEA, there were 10 of 11 resistant patients evaluated as ,,not efficient" (one patient had no MEA results) and in case of LTA, 7 (AA) and 6 (EPI) of 12 resistant patients. Both methods and also single inductors correlated well. There was no statistically significant difference between ASA and dual antiplatelet therapy. Conclusion: Laboratory evaluation of the effect of ASA confirmed the need of antiplatelet therapy monitoring. The both chosen methods are suitable to this purpose. It is up to the laboratory, what methods are chosen, up to their time and financial possibilities. The important part except fot correctly done analysis and reliably interpreted results is also cooperation with a clinic and compliance with recommended practices in the preanalytical phase.