Využití termovize v technice prostředí budov

Abstract

Cílem práce bylo vyhodnotit vliv vzdálenosti bezkontaktního měřicího přístroje od měřeného objektu na měřenou povrchovou teplotu. Experimentálně byly ověřovány pyrometry i termovizní kamery, měřeným objektem bylo černé těleso s definovanou emisivitou a s možností nastavení proměnné povrchové teploty. Druhým cílem bylo získaná data ověřit na reálném příkladu z praxe. K měření byl zvolen areál Revmatologického ústavu (Na Slupi 450/4, 128 00 Praha). Úkolem bylo vyhodnotit tepelný stav fasády budov a zároveň ověřit vliv dalších okrajových podmínek pro nastavení bezkontaktního měření povrchových teplot v exteriéru na výsledky měření. Zejména se jednalo o vliv zadání relativní vlhkosti vzduchu, vzdálenosti od měřicího objektu, teploty okolního vzduchu a tzv. ?zdánlivě odrážející teploty?, neboli teplotní pozadí teplotního pole termovizní kamery. Samostatně byl zkoumán také vliv emisivity.

The aim of the work was a study of distance of contactless thermometer from the measured object and its influence to measured surface temperature. Both pyrometers and thermographic cameras were investigating experimentally ? the measured object was the black body with defined emissivity and with a possibility to change surface temperature. The second part of this work was about checking the data in real practical measurement. Areal of the Institute of Rheumatology (Na Slupi 450/4, 128 00 Prague) was selected for this purpose. The aim was to evaluate the termal condition of building facade and to check the influence of boundary conditions for contactless thermal measurement settings in exterior to the measured results. The main focus was put on setting relative air humidity, distance from measured object, air temperature and reflected temperature (thermal background of thermographic camera). The influence of emissivity was studied independently.