Kapacity Karlovarského kraje k řešení akutních kraniocerebrálních traumat

Abstract

Diplomová práce se zabývá hodnocením kapacity záchranného řetězce Karlovarského kraje při řešení akutních kraniocerebrálních traumat (KCT). Teoretická část podává ucelený přehled o patofyziologii, klasifikaci, symptomech a diagnostických úskalích KCT, včetně specifik přednemocniční péče. Pozornost je věnována také organizační struktuře a provoznímu zajištění Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje (ZZS KVK), stejně jako možnostem poskytování neurotraumatologické péče v regionálních a mimokrajských zdravotnických zařízeních. Praktická část vychází z analýzy 12 685 případů dokumentovaných výjezdovou službou ZZS KVK v letech 20212023. Studie se zaměřuje na časové parametry zásahu, demografické charakteristiky pacientů, typy poranění dle MKN-10 a směřování pacientů do zdravotnických zařízení. Výsledky poukazují na nedostatky v dostupnosti specializované péče, časové zpoždění v transportu a potřebu lepší koordinace mezi složkami systému. Na základě získaných dat jsou navržena doporučení pro optimalizaci organizace péče a zlepšení prognózy pacientů s KCT. Práce přináší nové poznatky pro oblast urgentní medicíny a zdravotnického managementu, s využitím v regionálním plánování zdravotní péče.

This thesis evaluates the capacity of the emergency response system in the Karlovy Vary Region to manage acute craniocerebral trauma (CCT). The theoretical section presents a comprehensive overview of the pathophysiology, classification, symptoms, and diagnostic challenges of CCT, along with specifics of prehospital emergency care. Particular attention is given to the organizational structure and operational readiness of the Emergency Medical Services of the Karlovy Vary Region (EMS KVK), as well as the availability of neurotraumatological care within regional and extra-regional healthcare facilities. The empirical part is based on an analysis of 12 685 real emergency cases documented by EMS KVK between 2021 and 2023. The study examines intervention time metrics, patient demographics, trauma types (ICD-10), and hospital destinations. Findings reveal deficiencies in the accessibility of specialized care, delays in transport times, and a need for improved coordination across system components. Based on the data, recommendations are proposed for optimizing care logistics and improving patient outcomes. The thesis contributes original insights to the fields of emergency medicine and health systems management, with potential applications in regional healthcare planning.