Vliv technologie reverzního inženýrství na výslednou přesnost součásti

Abstract

Disertační práce je zaměřena na hodnocení přesnosti digitalizovaných součástí vzniklých technologií reverzního inženýrství. Ve čtyřech experimentech je sledován dílčí příspěvek variability výsledků digitalizovaných modelů. Práce definuje klíčové parametry ovlivňující přesnost těchto modelů a přináší nové možnosti hodnocení jejich přesnosti a porovnání vzájemné podobnosti. Klíčové parametry identifikují krizové oblasti reverzního inženýrství z pohledu času měření, rozlišení využité senzoriky a úrovní jejího detailu, schopností opticky skenovat problematické lesklé povrchy neznámého tvaru či správnou volbou technologie měření. Dále práce představuje nově zavedené tvarové funkce pro hodnocení přesnosti a podobnosti trojúhelníkových sítí.

The dissertation is focused on assessment of digitized components accuracy created by reverse engineering technology. In four experiments, partial contribution of digitized models variability is monitored. The dissertation defines key parameters affecting the accuracy and brings new possibilities for assessing their accuracy and comparing mutual similarities. The key parameters identify critical areas of reverse engineering technology from perspective of measurement, sensors resolution and their level of detail, the ability to optically scan problematic glossy surfaces of unknown surface or an appropriate choice of measurement technology. Furthermore, the work presents newly introduced shape functions for assessing the accuracy and similarity of polygon meshes.