Železárny v Hrádku – Industriál na Klabavě

Abstract

Disertační práce se zabývá rozsáhlým průmyslovým areálem nacházejícím se ve městě Hrádek, v blízkosti okresního města Rokycany v Plzeňském kraji. Více než sto let své historie byla obec Hrádek příslušenstvím výrobního procesu železáren. V době největšího rozmachu železárna zaměstnávala 2 750 osob. Železárny v Hrádku ještě nestihly vstoupit do postindustriálního věku. V současné době velká část výrobního areálu chátrá a výroba probíhá pouze v omezeném provozu v několika objektech. Cílem vědecké práce je zamezit nevratné likvidaci průmyslového kulturního dědictví společnosti. Práce shromažďuje a zpracovává historii železáren a rozvoje města Hrádek, hodnotí a vytipovává cenné objekty a artefakty průmyslové doby. Pro vybrané jedinečné objekty se snaží nalézt možná řešení nového funkčního využití na základě poznatků ze současných přístupů regenerací hutních areálů. Ty nejsou brány samostatně, ale v celkovém kontextu areálu a jeho okolí, napojení na silniční dopravu, železnici, a především na město a jeho funkce. Příklady řešení jsou nacházeny především z průmyslových oblastí západní Evropy, které se vyznačují podobnými urbanistickými faktory. Na těchto studiích je naznačena možnost řešení problému oblasti adaptability jednotlivých objektů a areálu železárny v Hrádku jako celku do domény veřejného prostoru. V návaznosti na aktuální stav areálu je vybráno a zmapováno i několik zastoupení drobnějších intervencí, stavebních a uměleckých zásahů, které ovlivňují a oživují veřejný prostor bývalých průmyslových areálů. Většinou se jedná o dočasné či stálé instalace vzbuzující zvědavost návštěvníků, uživatelů daného místa, a kladou řadu otázek. Získaná data mohou být využita v rámci tématu, jak přispět formou drobných intervencí k pozitivnímu vývoji brownfields, s ohledem na trvale udržitelný rozvoj a historickou hodnotu průmyslové architektury. Urbanistické studie či intervence do veřejného prostoru jsou častým tématem v diskuzích s místními obyvateli. Součástí práce je také sledování postupu rychle se rozvíjejících bývalých průmyslových čtvrtí a téma gentrifikace.

The dissertation deals with a large industrial complex located in the town of Hrádek, near the district town of Rokycany in the Pilsen Region. For more than a hundred years of its history, the village of Hrádek was a part of the ironworks production process. At its peak, the ironworks employed 2,750 people. The ironworks in Hrádek had not yet entered the post-industrial age. Today, a large part of the production area is dilapidated and production takes place only in limited operation in a few buildings. The aim of the scientific work is to prevent the irreversible destruction of the industrial cultural heritage of the company. The thesis collects and processes the history of the ironworks and the development of Hrádek, evaluates and identifies valuable objects and artefacts of the industrial era. For the selected unique objects, it tries to find possible solutions for new function use based on the knowledge of current approaches to the regeneration of metallurgical sites. These are not considered in isolation, but in the overall context of the site and its surroundings, its connection to road transport, railways, and above all to the city and its functions. Examples of solutions are found mainly from the industrial areas of Western Europe, which are characterised by similar urban factors. These studies show the possibility of solving the problem of the adaptability of individual buildings and the Hrádek ironworks site as a whole to the public space domain. Following the current state of the site, several representations of smaller interventions, building and artistic interventions that influence and revitalize the public space of former industrial sites are selected and mapped. Most of these are temporary or permanent installations that arouse the curiosity of visitors, users of the site, and raise a number of questions. The collected data can be used within the theme of how to contribute in the form of small-scale interventions to the positive development of brownfields, taking into account sustainable development and the historical value of industrial architecture. Urban studies or interventions in the public space are a frequent topic in discussions with local residents. Tracking the progress of rapidly developing former industrial districts and the topic of gentrification is also part of the work.