Problematika sedavého životního stylu z pohledu fyzioterapie

Abstract

Předmětem bakalářské práce je zhodnocení vybraných terapeutických přístupů na ovlivnění vadného držení těla a svalových dysbalancí vzniklých v důsledku sedavého stylu života. Práce je složena ze dvou částí. Teoretická část se zaměřuje na diferenciaci a vznik poruch pohybového aparátu a vliv sedavého životního stylu na jednotlivé části těla. V závěru tohoto úseku jsou shrnuty použité vyšetřovací postupy, zásady vhodného sedu a pracovní ergonomie. Dále jsou popsány prvky využitých terapeutických postupů. Speciální část obsahuje vstupní kineziologické rozbory dvanácti probandů, mužů i žen ve věku 22–59 let. Po dobu osmi týdnů zahrnulo šest probandů do své pracovní rutiny provádění cviků podle vytvořené cvičební jednotky, zbylých 6 probandů bylo instruováno v korekci sedu a byly jim vysvětleny zásady správné ergonomie. Popsány jsou zde také výstupní kineziologické rozbory a zaznamenáno shrnutí každého z nich. Dále následuje zhodnocení vstupních a výstupních vyšetření všech probandů, které prokazuje výrazně vyšší efektivitu aktivního přístupu. Nakonec jsou výsledky porovnány s obdobnými českými a zahraničními zdroji. V závěru práce je zhodnoceno splnění cílů práce a její přínos.

The subject of this bachelor thesis is the evaluation of selected therapeutic approaches to influencing poor posture and muscle imbalances caused by sedentary lifestyle. This essay consists of two parts. The theoretical part focuses on differentiation and the development of musculoskeletal disorders and the effect of a sedentary lifestyle on individual body parts. At the end of this section, the used investigation procedures and principles of suitable sitting are summarized. Further to this, the elements of the used therapeutic procedures are also described. The special part contains introductory kinesiological analysis of twelve probands, men and women aged 22–59 years. For eight weeks, six probands included in their work routine exercises according to the created exercise unit, the remaining 6 probands were instructed in seat correction and were explained the principles of proper ergonomics. Output kinesiological analysis are also described here and a summary of each of them is recorded. This is followed by an evaluation of the entry and exit examinations of all probands, which demonstrates a significantly higher effectiveness of the active approach. At the end, the results are compared with similar Czech and foreign sources. At the end of the work, the fulfillment of the objectives of the work and its contribution are evaluated.