Analýza přínosů zavedení systému terapeutického monitorování léčiv v klinické praxi.

Abstract

Analýza přínosů zavedení systému terapeutického monitorování léčiv v klinické praxi: Individualizace dávkování hladin léčiv je jedním ze základních způsobů zlepšování péče o pacienty. Měla by vést ke zlepšení zdravotního stavu pacienta a snížení či zabránění vzniku nežádoucích následků terapeutické intervence. Jejím hlavním nástrojem je terapeutické monitorování léčiv (TDM), tedy multidisciplinární proces, zahrnující měření koncentrací léčiva v krevním séru a její následné zhodnocení farmakologem v souvislosti s klinickým stavem pacienta. Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení nákladové efektivity zavedení TDM do klinické praxe v České republice. Zvolenou klinickou oblastí pro klinicko-ekonomickou analýzu je léčba infekčních nemocní, konkrétně infekce léčená vankomycinem. Jako komparátor je zvolena léčba vankomycinem bez terapeutického monitorování. Hodnocení je provedeno z perspektivy poskytovatele péče. Základem analýzy je sběr dat o nákladech a přínosech těchto dvou posuzovaných intervencí. Dále sestaven rozhodovací strom, vypočtena nákladová efektivita a provedena citlivostní analýza. Celkové náklady na léčbu infekce s TDM jsou vyčísleny na 12 078,29 Kč za současného přínosu 0,0358 QALY. Při léčbě bez monitoringu činí náklady na jednoho pacienta 9 395,17 Kč, s přínosem 0,0342 QALY. Z nákladového hlediska je intervence s využitím TDM dražší, přináší však o 0,0342 QALY více. Výsledkem nákladové efektivity je z hodnot inkrementálních nákladů a efektů vypočten koeficient ICER 1 746 214,02 Kč. Dle Incremental cost effectiveness plane, který zobrazuje pozice výsledných hodnot ICER, spadá výsledek do pravého horního kvadrantu a značí, že intervence TDM je sice nákladnější, ovšem efektivnější. U takového výsledku je nutné posoudit náklady na kvalitní rok života pacienta a rozhodnout tak o nákladové efektivitě. V tomto případě musí dojít k posouzení, zda sledovanou metodu léčby, tedy využití TDM, zařadit do klinické praxe či nikoliv.

Analysis of the benefits of introducing a system of therapeutic drug monitoring in clinical practice: Individualization of drug levels is one of the basic ways to improve patient care. It should lead to an improvement in the patient's health and a reduction or prevention of the adverse consequences of the therapeutic intervention. It´s main tool is therapeutic drug monitoring (TDM), a multidisciplinary process involving the measurement of drug concentrations in the blood serum and its subsequent evaluation by a pharmacologist in connection with the patient's clinical condition. The main goal of this thesis is to evaluate the cost-effectiveness of the introduction of TDM in clinical practice in the Czech Republic. The chosen clinical area for clinical and economic analysis is the treatment of infectious patients, specifically the infection treated with vancomycin. Vancomycin treatment without therapeutic monitoring is chosen as a comparator. The assessment is made from the perspective of the care provider. The analysis is based on the collection of data on the costs and benefits of the two interventions assessed. Furthermore, a decision tree was compiled, cost-effectiveness was calculated, and sensitivity analysis was performed. The total cost of treating a TDM infection is estimated at CZK 12,078.29 with a current benefit of 0.0358 QALY. In treatment without monitoring, the cost per patient is CZK 9,395.17, with a benefit of 0.0342 QALY. From a cost point of view, intervention using TDM is more expensive, but it brings 0.0342 QALY´s more. As a result of cost efficiency, the ICER coefficient of CZK 1,746,214.02 is calculated from the values of incremental costs and effects. According to the Incremental Cost Efficiency Plan, which shows the position of the ICER outcome values, the result falls in the upper right quadrant and indicates that TDM intervention is more expensive but more effective. With such a result, it is necessary to assess the cost of a patient's quality of life and thus decide on cost-effectiveness. In this case, it must be assessed whether the monitored method of treatment, is the use of TDM, should be included in clinical practice or not.