Výkonnostní limity odpovídačů sekundárního radaru

Abstract

Odpovídač sekundárního radaru (SSR) na palubě letadla, pracující v kmitočtových pásmech 1030/1090 MHz je využíván všemi typy kooperativních přehledových systémů včetně letadlových antikolizních systémů (ACAS). Představuje slabý článek přehledového řetězce - bez funkčního odpovídače kooperativní přehledové systémy nefungují. To představuje riziko ztráty detekce letadla navzdory vysoké redundanci přehledové sítě v Evropě. Tato disertační práce se zaměřuje na vývoj metodologie pro měření reálných výkonnostních limitů běžně používaných SSR odpovídačů a na události nadměrného dotazování zaznamenané v Evropě, které by mohly vést k výpadkům detekce etadel. Dále navrhuje opatření, která je potřeba přijmout v oblasti monitorování a včasného varování, standardizace a doporučených postupů.A secondary surveillace radar (SSR) transponder on board an aircraft, working on the 1030/1090 MHz frequency bands, is used by all types cooperative surveillance systems, including aircraft anticollision systems. It presents a single point of failure - without a working transponder, cooperative detection does not work. This poses a threat of losing the aircraft´s track despite the highly redundant surveillance network in Europe. Such events happened in the past, but the main cause and the potential of reoccurrence are until now not fully explained. It is important to take a proactive approach in this regard. The thesis focuses on developin a methodology for evaluation of the real performance limits of commonly used SSR tranponders and overinterrogation events recorded in Europe, which could lead to denial of service of the transponder. Then it proposes actions to take in terms of monitoring and early warning, standardisation, and best practises.