Pokročilé hodnocení požárně nebezpečného prostoru

Abstract

Požárně nebezpečný prostor vytyčený odstupovými vzdálenostmi je nezbytné stanovit při projekci nových i měněných objektů. Jedná se o prostor, ve kterém může dojít k přenesení požáru. Jeho důležitost je podložena historickými událostmi, při kterých došlo vlivem nedostatečných odstupových vzdálenost ke ztrátě tisíců objektů a lidských životů. Současné přístupy řešení požárně nebezpečného prostoru vychází z 60. a 70. let 20. století. Tyto přístupy byly ověřovány velkorozměrovými experimenty na přímých obvodových konstrukcích, čímž byla potvrzena jejich platnost. V případě členitého půdorysu objektu byla stanovena zjednodušení, která v rozích objektu mohou představovat nadhodnocení a tím omezovat například polohu oken či dveří bez požární odolnosti v obvodových stěnách či umístění hořlavého vnějšího obkladu. Detailnější hodnocení rohové oblasti ovšem nebylo řešeno. Právě tomuto se věnuje disertační práce zaměřená na umístěné požárně otevřené plochy v blízkosti rohu objektu. Téma ověřuje analyticky, numericky i experimentálně ve středním měřítku. Požárně otevřenou plochu simuluje propanovým sálavým panelem, který je idealizovaným, ovšem stabilním zdrojem tepla. Disertační výzkum ukázal navýšení přijatého tepelného toku ve všech sledovaných bodech vlivem sousední boční nehořlavé stěny. Oproti šíření tepelného toku od požárně otevřené plochy umístěné v přímé konstrukci může vlivem rohové oblasti dojít k průměrnému navýšení tep. toku o přibližně 20 %.The fire hazardous area, defined by separation distances, must be determined during the design phase of new and modified structures. This area represents the space in which fire can spread. Its importance is underscored by historical events where insufficient separation distances led to the loss of thousands of structures and human lives. Current approaches to defining fire hazardous areas date back to the 1960s and 1970s. These methods were validated through large-scale experi-ments on straight constructions, confirming their validity. For buildings with complex layouts, simplifications were introduced, which can lead to overestima- tions in corner regions. This may unnecessarily restrict the placement of openings in straight walls or the use of combustible exterior cladding. However, more detailed assessments of corner areas have not been addressed. This gap is the focus of a dissertation thesis that examines the place-ment of fire-exposed surfaces near building corners. The topic is explored analytically, numerically, and experimentally at a medium scale. The unprotec- ted area is simulated using a propane radiant panel, which serves as an idealized, but stable heat source. The dissertation research revealed an increase in received heat flux at all monitored points due to the presence of an adjacent non-combustible sidewall. Compared to a straight wall, the corner area can result in an average heat flux increase of approximately 20 %.