Využití virtuální reality v léčbě chronických plicních onemocnění a její implementace do lázeňského prostředí

Abstract

Diplomová práce se zabývá využitím technologie virtuální reality (VR) v léčbě chronických plicních onemocnění a její implementace do lázeňského prostředí. V teoretické části je proveden přehled současného stavu léčby chronických plicních onemocnění včetně CHOPN, idiopatické plicní fibrózy, astmatu bronchiale a post-COVID syndromu. Dále je popsána technologie virtuální reality a její potenciální přínos v oblasti plicní rehabilitace. V praktické části je popsán rehabilitační plán zahrnující využití VR, který je následně implementován v lázeňském prostředí. Pro účely výzkumu byly vytvořeny dvě skupiny probandů kontrolní skupina absolvovala standardní lázeňskou léčbu, zatímco hlavní skupina podstoupila léčbu s využitím VR. Kromě kvantitativní analýzy změn ventilačních parametrů plic, jako jsou FVC, FEV1 a PEF, byl zaměstnancům pracujícím s technologií VR předložen dotazník. Tento dotazník měl za cíl zhodnotit jejich zkušenosti, výzvy a celkovou spokojenost s implementací VR v rehabilitačním procesu. Práce prokázala statisticky významná zlepšení sledovaných ventilačních parametrů plic u probandů využívajících VR ve srovnání s tradičními metodami, což potvrzuje efektivitu implementace VR v léčbě chronických plicních onemocnění. Zpětná vazba z dotazníku zaměstnanců poskytla cenné poznatky o praktických aspektech integrace VR, přičemž zdůraznila důležitost dostatečného školení a průběžné podpory pro úspěšnou implementaci.This thesis explores the potential use of virtual reality (VR) technology in the treatment of chronic pulmonary diseases and its implementation in a spa environment. The theoretical part provides an overview of the current state of treatment for chronic pulmonary diseases including COPD, idiopathic pulmonary fibrosis, bronchial asthma, and post-COVID syndrome. Additionally, the technology of virtual reality and its potential benefits in pulmonary rehabilitation are described. The practical section involves the description of a rehabilitation plan incorporating the use of VR, which is subsequently implemented in a spa environment. For research purposes, two patient groups were created the main group underwent standard spa treatment, while the control group received treatment using VR. Alongside the quantitative analysis of changes in ventilatory lung parameters such as FVC, FEV1, and PEF, a questionnaire was administered to staff members working with the VR technology. This questionnaire aimed to assess their experiences, challenges, and overall satisfaction with the implementation of VR in the rehabilitation process. The study demonstrated statistically significant improvements in the monitored parameters in patients using VR compared to traditional methods, confirming the effectiveness of VR implementation in the treatment of chronic pulmonary diseases. The feedback from the staff questionnaire provided valuable insights into the practical aspects of VR integration, highlighting the importance of adequate training and ongoing support for successful implementation.