Prostorová tuhost systémových fasádních lešení

Abstract

Disertační práce se zabývá problematikou prostorového modelování fasádních rámových lešení se zaměřením na vývoj metodiky pro modelování podkladních prvků. Je zde popsán experiment na standardní základní sestavě lešení o dvou polích. Provedené experimenty (zkouška kolmo a rovnoběžně s fasádou) byly v rámci měření posunů oproti standardnímu postupu doplněny o další měřící body. Z naměřených hodnot byla odvozena nelineární matice tuhosti numerických modelů podlahových dílců pro každou zkoušku (kolmo a rovnoběžně s fasádou) zvlášť. Dále byly vytvořeny dva rovinné modely podlahových dílců lešení, které byly validovány na základě experimentů. Z toho byla navržena výsledná tuhost lešení ve vodorovnému směru (kolmo a rovnoběžně s fasádou). Oba modely byly transformovány do jediného rovinného modelu. Výsledný rovinný model podlahového dílce lze použít v plném prostorovém modelu lešení.This thesis deals with the issue of spatial modelling of façade frame scaffolding, with the focus on developing a methodology for modelling subfloor components. A laboratory experiment on a standard scaffold base assembly consisting of two spans is described. Load tests (perpendicular to the façade and parallel to the façade) were carried out, and additional measuring points were added to the measuring apparatus compared to the standard procedure. The nonlinear stiffness of the two numerical models of the scaffold subfloors was derived from the measured value for each load test separately (perpendicular and parallel to the façade). Furthermore, planar models of the scaffold subfloors were created and validated against experiments. Finally, scaffold stiffness in the horizontal direction (perpendicular to the façade and parallel to the façade) was designed. Both models were transformed into a single planar model. Resulting planar model of the scaffold subfloors can be used in a full spatial member of the scaffold model.